Sítotisk

29.08.2018

Sítotisk, též "šablonový tisk" nebo "průtisk", je grafická technika. V mezinárodním značení má symbol S. Sítotisk nepatří do tisku z plochy; je to samostatná tisková technika.

Umělecký sítotisk se nazývá serigrafie (kresba na hedvábí). Název byl formulován protagonistou této techniky C. Zigrosserem na základě analogie s názvem litografie (kresba na kámen).


Sítotisk byl vynalezen na Dálném východě (Čína, Japonsko, Korea). Technologie zpracování byla vyvinuta roku 1929 v USA, odkud ji po 2. světové válce převzala Evropa. Do Československa jako první nechal dovézt tuto techniku přímo z USA Tomáš Baťa. Nejprve se jí používalo především v užité grafice a v průmyslu. Hojně tuto techniku začali využívat představitelé Pop Artu. Dnes se používá běžně i ve volné grafice. V poslední době je velice oblíbenou moderní grafickou technikou (kresby na tričko, znaky). Hodí se k rychlé práci při velkých sériích.

Princip tisku spočívá v protlačování barvy přes prostupná místa šablony na průtiskový materiál. Acetonový lak přibarvíme bílou práškovou barvou a vykryjeme všechna místa, která mají při tisku zůstat bílá. Lak nesmí být příliš řídký - nezalepil by dírky v hedvábí. Nesmí být také příliš hustý, aby po zaschnutí nevytvořil na sítu kopečky.

Síto se skládá z rámu z kovu, ze dřeva nebo z plastu, na který je napnutá síťovina - přírodní nebo umělé hedvábí, kovová vlákna, apod. Síťovina může mít různou hustotu. Napíná se ručně pod rám jako malířské plátno, nebo pomocí hydraulického zařízení, které rám napíná všemi směry současně. Osnova síťoviny musí být rovnoběžně s rámem. Nejčastěji se lepí speciálními lepidly na dřevěný nebo kovový rám - lepidlo nesmí povolovat ve smyku a musí odolávat rozpouštědlům.

Pro přesné tisky se používá tzv. kalandrovaná síťovina, kde je původně kulatý průřez nití síta zploštěn.